|
|
Fenomén bílé
Vítek, Petr ; KRÁLOVÁ, Andrea (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Tato diplomová práce popisuje fenomén bílé barvy z hlediska
kulturního kontextu západního světa. Hlavním tématem je hledání
bílé barvy ve výtvarném umění a bílá v divadle jako výrazový
a výtvarný prostředek. Zabývám se funkcí této barvy v divadle
z pohledu, ze kterého se může vzhledem k divadelní konvenci jevit
zcela nedivadelní, a přesto je v současné době hojně používaná.
Naopak v umění se bílá stala konvenční barvou pro galerijní prostor
20. století.
V praktické části práce reflektuji dva divadelní projekty, na kterých
jsem se podílel v divadle DISK jako scénograf. V projektech hledám
leitmotiv bílé barvy a zdali se dá mluvit o motivu, který utváří můj
výtvarný rukopis.
|
|
|
Prostory odjinud
Stojčevski, Dragan ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (vedoucí práce) ; ŠTOREK, Pavel (oponent)
Disertaĉní práce se zabývá specifickou tvorbou prostoru, kterou autor definuje jako scénografickou instalaci. V první kapitole Prostor jako médium autor mapuje práci s prostorem různých umělců, jeţ ho inspirovala k vlastnímu výzkumu. Jedná se o scénografii v souĉasném divadle, instalaci ve výtvarném umění, rovněţ o tvorbu expozic v muzeích a dotýká se také uměleckých projektů ve veřejném prostoru a souĉasné tvorby pomníků. Autor dochází k názoru, ţe scénografická instalace je specifický druh scénografie, která se objevuje v site specific projektech, v environmentálním a imerzivním divadle. Dále definuje scénografickou instalaci i jako samostatný umělecký ţánr tak, jak je to u instalace ve výtvarném umění. Tento ţánr specifikuje tím, ţe má performativní a narativní vlastnosti. Dalším specifikem tohoto ţánru je podle autora návaznost prostoru s divákem jako úĉastníkem.
Výzkum se dělí do tří okruhů, ve kterých se autor snaţí uvést několik důleţitých charakteristik scénografické instalace.
V prvním okruhu Rekontexualizace prostoru popisuje zkušenosti z autorského site specific projektu In S(p)ite of fire a scénografickou práci na environmentálním divadle Oresteia. Popisuje, jakým způsobem scénografická instalace dokáţe veřejný prostor proměnit a dát ho do jiného kontextu.
V druhém okruhu Fenomén přemísťovaní se autor zabývá tvorbou scénografické instalace ve výstavním prostoru muzea. Zajímá ho, jak scénografická instalace dokáţe jinak interpretovat vystavované artefakty v muzeích. Dokládá to svou zkušeností z autorských projektů Pergamon Set a Pokoj.
V třetím okruhu Prostorová simulace zkoumá scénografickou instalaci z hlediska prostorové simulace v divadle a v galerii. Své poznatky opírá o scénografické realizace v představeních Král jelenem a Experiment myší ráj a dále o autorský projekt You Are Unique You Do Not Exist, realizovaný v galerii.Dochází k poznání, ţe scénografie dokáţe bez aktérů tvořit performativní prostor, ve kterém je divák hlavním hybatelem, a ţe můţe existovat jako samostatný ţánr, mimo kontext divadla.
Na závěr výzkumu autor popisuje vztah a role diváka ve scénografické instalaci.
|
|
|
Herec a dílo
Šmíd, Petr ; PAVLATA, Michal (vedoucí práce) ; HLAVICA, Lukáš (oponent)
Tato práce předkládá nejprve zevrubnou definici herce i jeho díla a vzájemného vztahu mezi nimi. Následně se snažím popsat aspekty, které mají přímý vliv na hereckou práci. Nejvýraznějšími jsou pak režisér a herečtí kolegové
a následně text a prostor. V práci se věnuje prostor i sebepoznání, které je nedílnou součástí herecké práce.
Následně se snažím rozebrat, jak se lišil způsob práce, když jsme pracovali s textem, při práci s nedramatickým textem a bez textu. Z čeho jsme vycházeli, když text neexistoval a jaký to mělo dopad na můj vztah k postavě. Dále práce rozebírá krajní podoby hereckého díla v imerzivním divadle a při performance. Poslední dvě kapitoly se věnují herectví před kamerou a tomu, jaká byla má zkušenost s hraním v cizím jazyce.
|
|
|
VZTAH PROSTORU A PŘÍBĚHU
Holec, Jan ; HRBEK, Daniel (vedoucí práce) ; KORČÁK, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prostorovým řešením klauzurní inscenace Maryšo! Evo! Dom! Autor se snaží analyzovat vývoj tohoto řešení od koncepční přípravy až do závěrečné fáze zkoušení. Práce se rovněž věnuje různým aspektům scénického prostoru. Na příkladu klauzurní inscenace autor rozebírá vztah prostoru a herce, prostoru a tématu či prostoru a příběhu. V závěru se také dotýká problematiky přenosu inscenace do jiného divadelního prostoru.
|
|
| |
|
|
Budování vztahu s prostorem jako předpoklad autorské kondice
Durdilová, Tereza ; KOUBOVÁ, Alice (vedoucí práce) ; CHRZ, Vladimír (oponent)
? své disertační práci se? zaměřuji na? vztah člověka s prostorem, který považuji za? základ autentického vztahování se? k přítomné situaci a za? podmínku jejího naplněného prožívání v každodenním životě a zejména při veřejném vystupování.Práci rozděluji na? dvě části. V? první ukazuji podstatnost této relace napříč různými obory a seznamuji s genezí svého osobního vztahu s prostorem. Zdůrazňuji důležitost uvědomované interakce s prostorem a vyzdvihuji žádoucnost budování vlastní vnitřní prostornosti, která je podmínkou pro dosažení kondice k prostorovosti. Tu považujiza? nezbytnou součást psychosomatické kondice i kondice k veřejnému vystupování, což dokazuji mimo jiné na? nutnosti reflexe prostoru pro práci s dechem a hlasem.
|
|
|
Pohyb ve spojení s prostorem, strukturou a zvukem materiálu v architektuře Josipa Plečnika
Palátová, Dana ; KODET, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jitka (oponent)
Inspirace architekturou a použití netradičních prostor pro nové taneční produkce je stále oblíbenějším prvkem. Tato magisterská diplomová práce rozšiřuje má bádání o funkčnosti a působení prostoru na stavbu choreografie, nahlíží na tento vztah především prostřednictvím tance, jehož základem oba tyto pojmy jsou. Tímto tématem se zabývám ve své choreografické tvorbě a v také v mé předchozí bakalářské práci Scénografie a prostor v choreografické tvorbě Sashi Waltz z roku 2011. Při přípravě choreografického a následně teoretického výzkumu pro mou diplomovou magisterskou práci jsem na pohyb aplikovala postupy, kterými se řídí architekti a pozorovala jsem jak pohyb a proces tvorby choreografie ovlivňují. V názvu práce zdůrazňuji také, kromě prostoru samotného, důležitost struktur, tvarů a zvuků materiálů v prostoru, které posouvají tvorbu taneční choreografie. Na jejich základě jsem vytvořila choreografické principy, které v práci také podrobně rozebírám.
Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první se věnuji problematice propojení architektury s tancem, jejímu historickému vývoji, pojmu představení site specific, choreografům, kteří s tímto tématem pracují a tanci ve specifickém sakrálním prostoru. Druhá kapitola popisuje tvorbu a bibliografii architekta Josipa Plečnika, kterého jsem si vybrala pro jeho stavbu kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, mou výchozí choreografickou inspiraci, a o němž mluvím ve třetí kapitole. Poslední kapitolou je výsledný tvar, který představuje choreografie Materia, tu jsem na základě daných poznatků z předchozích kapitol vytvořila pro prostory Plečnikova kostela. Nedílnou součástí diplomové práce je DVD záznam představení Materia a vložené obrázkové přílohy, které slouží pro lepší orientaci a vizuální představivost k danému tématu. Cílem práce je poukázat na vztah mezi architekturou a tancem a problémy, se kterými se současný tanec ve spojení s jeho přenesením do určitých prostor potýká a navrhnout možná řešení, jež by mohla napomoci těmto problémům předejít, případně je vyřešit, či se jimi inspirovat pro choreografickou tvorbu. V práci využívám kompilační metodu, vycházející z analýzy základních pramenů a dokumentů a doplňuji ji o vlastní texty a poznatky, které jsem na základě své inscenační praxe získala. Práce může dále sloužit jako zdroj pro další badatelskou práci v oblasti choreografie.
|
|
|
Význam scénografie v divadle hraném dětmi
Čmelíková, Barbora ; VOSTÁREK, Karel (vedoucí práce) ; MARUŠÁK, Radek (oponent)
Tato diplomová práce je teoretickou úvahou nad scénografií v divadle hraném dětmi opírající se o příklady z praxe. Potvrzuje, že scénografie je úzce provázána s dramaturgickou i režijní složkou celého tvůrčího procesu a je plnohodnotnou částí přípravy konkrétní inscenace. Analyzuje divadelní prostor, vzájemné vazby mezi jevištěm a hledištěm, různá prostředí, jednotlivé scénografické prvky a vnější činitele, kteří tvorbu scénografie v divadle hraném dětmi ovlivňují. Práce dokládá, že z těchto činitelů nejvíce určující jsou specifika dané skupiny a osobnost vedoucího. Dále práce zkoumá, jak technické a materiální podmínky ovlivňují tvorbu scénografie inscenace. Dochází k závěru, že omezené podmínky sice kladou do cesty divadelnímu projektu a scénografii zvláště jisté překážky, ale ty jsou pouze výzvou k hledání kreativního řešení.
|
|
|
Vnímání prostoru - dimenze pohledovosti.
Vondruška, Prokop ; ŽIŽKA, Tomáš (vedoucí práce) ; MAKONJ, Karel (oponent)
Práce pojednává o vnímání prostoru, jak divadelního, tak veřejného. Snaží se najít způsob, jak s vnímáním prostoru pracovat a jak prostor oživit pomocí aktivátorů. Dále vysvětluje pojem pohledovost a jaký je vliv pohledovosti na práci s prostorem. Vše vysvětluje na zpětných reflexích projektů, které vznikly během studia v letech 2010-2013.
Práce je rozdělena do sedmi částí. V první části je vysvětlen cíl práce a její podněty. Druhá část objasňuje myšlenkové postupy vedoucí k vnímání prostoru. Třetí část popisuje vývoj úvah k aktivátoru. Čtvrtá část popisuje výrobu, aplikaci a transformaci aktivátoru. Pátá část se zabývá vnímáním divadelního prostoru
a pohledovostí. Šestá část shrnuje mé poznatky. Sedmá obsahuje použité zdroje.
|
|
|
Priestor pre umenie znovuvyužitie priestorov na kultúrne úče ly
Šimášková, Lucia ; JEŽEK, Vlastimil (vedoucí práce) ; LUKEŠ, Zdeněk (oponent)
Diplomová práca Priestor pre umenie sa zaoberá konverziou budov na kultúrne účely, konkrétnejšie na kultúrne centrá. Práca pomenúva benefity konverzie, vplyv pamiatkovej ochrany, ponúka stručný náhľad do manažmentu, základných zdrojov financovania a dramaturgie adaptovaných centier. Takisto uvádza príklady úspešných konverzií na kultúrne účely odlišných typov budov v rôznych krajinách a podmienkach ? od dnes už bežnej konverzie industriálnych objektov, cez sakrálne pamiatky až po kameňolomy či horárne. Na vybraných príkladoch ilustruje konkrétny proces vedúci k znovuvyužitiu stavby. Stručne taktiež mapuje nové výzvy, ktoré sa v tejto oblasti otvárajú. Všeobecnou ambíciou tejto práce bolo vytvoriť základný manuál na ceste k adaptácií priestorov na kultúrny účel.
|
host ::
RSS.